Od konce minulého roku má veřejnost k dispozici dlouho očekávaný návrh zákona o hromadném řízení, jehož účinnost (pokud projde úspěšně legislativním procesem) je plánovaná na 1. 1. 2024. Už teď je zjevné, že návrh vyvolá řadu aplikačních otázek. Cílem tohoto příspěvku je základní představení zákona. V dalších dílech se již budeme věnovat vybraným aplikačním problémům.
Dne 20. prosince 2022 zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti („MSp“) návrh zákona o hromadném řízení („ZOH“) vč. doprovodného zákona, kterým se mění zákon o ochraně spotřebitele a některé další předpisy („DZ“).1 Tyto zákony transponují směrnici EP a Rady EU o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitele 2020/1828 („směrnice“).2
Aktuálně probíhá druhá fáze mezirezortního připomínkového řízení, tedy vypořádání připomínek povinných připomínkových míst (zejm. ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy) a širší odborné veřejnosti. I přes relativně krátkou lhůtu pro zaslání připomínek3 se jich sešlo velké množství. Zásadní připomínky vznesly Nejvyšší soud, Česká advokátní komora, Hospodářská komora ČR, ale i například Česká asociace pojišťoven. S ohledem na rozsah připomínek lze očekávat jejich vypořádání ke konci dubna 2023. Teprve následně bude návrh zákona předložen vládě. Ačkoliv se tedy v návrhu ZOH a DZ uvádí předpokládaná účinnost již od 25. června 2023 (v souladu s termínem stanoveným směrnicí), lze očekávat posunutí tohoto termínu o několik měsíců.
Cílem tohoto článku je představení základního konceptu hromadného řízení dle ZOH. Podrobná analýza konkrétních ustanovení zákona a jeho jednotlivých institutů bude obsahem navazujících článků v pokročilejší fázi legislativního procesu.