10/10/2013

Vydání článku k pobočným spolkům dle nového občanského zákoníku

Kromě mnoha jiného přináší nový občanský zákoník (89/2012 Sb.; NOZ) i novou právní úpravu tzv. pobočných spolků. O jaký institut se vlastně jedná, k čemu je užitečný a jaké jsou podmínky jeho existence? To jsou hlavní otázky, kterými by se měl tento příspěvek zabývat.

Problémy současnosti

Z funkčního hlediska nejsou pobočné spolky ničím jiným, než tím, co dosavadní právní úprava nazývala tzv. organizačními jednotkami občanských sdružení. Změny spočívají pouze v rozsahu a detailnosti jejich zákonného ukotvení.

Současný zákon o sdružování občanů (83/1990 Sb.) se co do úpravy organizačních jednotek omezuje na konstatování, že mohou vzniknout a že mohou jednat svým jménem (srov. § 6 a 9). Zbytek je třeba dovodit z obecných ustanovení občanského zákoníku (40/1964 Sb.) o právnických osobách (§ 18 a násl.), popřípadě z judikatury. Jedná se tak pravděpodobně o vůbec nejstručnější úpravu soukromoprávní právnické osoby u nás.

V případě právnických osob však vždy neplatí: čím stručnější, tím lepší. Zvláště jedná-li se o právnické osoby, které nejsou zapisovány do veřejných rejstříků, jako je tomu právě u organizačních jednotek. Ty jsou evidovány pouze v neformálním seznamu Ministerstva vnitra, do kterého má veřejnost jen velice omezený přístup a který negarantuje jakoukoliv aktuálnost či závaznost uložených informací. Osoby, které s organizačními jednotkami vstupují do právních vztahů, tak např. nemají jistotu, zda jednají se skutečně existujícím subjektem, popř. s jeho oprávněným zástupcem. 

NOZ se snaží tento stav napravit. Současný flexibilní režim sice zcela neruší, ale určuje alespoň základní kritéria vzniku a zániku pobočných spolků. Co je pak nejpodstatnější, zavádí v součinnosti se zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob[1] povinnost zapisovat pobočné spolky do rejstříku spolků (k tomu viz níže). Výrazným způsobem se tak posiluje transparentnost těchto organizací i právní jistota osob, které se kolem nich pohybují.

Celý článek

Další aktuality

Přednáška pro ČAP na téma hromadných žalob
17/10/2023

Přednáška pro ČAP na téma hromadných žalob

V rámci Semináře právníků pojišťoven jsme s kolegy diskutovali aktuální podobu zákona o hromadném občanském řízení soudním.
Více
Přednáška pro Justiční akademii
25/06/2023

Přednáška pro Justiční akademii

Děkuji Justiční akademii za pozvání k dalšímu ročníku školení na náhradu škody, které proběhlo tento týden v Justičním areálu Na Míčánkách. Je vždy příjemné se potkat s pracovníky soudů mimo běžné pracovní povinnosti v uvolněnější atmosféře. Budu se těšit na pokračování.
Více
Publikace článku Česko na cestě k hromadnému řízení
10/05/2023

Publikace článku Česko na cestě k hromadnému řízení

Od konce minulého roku má veřejnost k dispozici dlouho očekávaný návrh zákona o hromadném řízení, jehož účinnost (pokud projde úspěšně legislativním procesem) je plánovaná na 1. 1. 2024. Už teď je zjevné, že návrh vyvolá řadu aplikačních otázek. Cílem tohoto příspěvku je základní představení zákona. V dalších dílech se již budeme věnovat vybraným aplikačním problémům. […]
Více